Kostel svatého Mikuláše 

Kostel svatého Mikuláše je římskokatolický farní kostel. Tato jednolodní sakrální stavba se nachází v jihozápadním rohu Vršovického náměstí, resp. Moskevské ulici s trojboce uzavřeným presbyteriem a věží. barokní kostel pochází v roce 1704 a byl postaven na místě staršího sakrálního objektu patrně kaple sv. Máří Magdalény románského původu. Je jednou z nejstarších stavebních památek na území městské části Prahy 10

První doložená zmínka o kostele sv. Mikuláševe Vršovicích je z 25. června 1328. Vršovická farnost v té době zasahovala až k hradbám Nového Města pražského a spolu se sousedními farnostmi Záběhlicemi a Hostivaří patřila do říčanského děkanátu. Tehdy pražský měšťan Albert Štuk prodal vršovický dvorec včetně patronátního práva ke kostelu řádu německých rytířů se sídlem na Starém Městě. V roce 1360 se Vršovice vrátily do majetku bohatých staroměstských měšťanů. Mezi majiteli se objevují Trčkové z Lípy, Valdštejnové a po roce 1628 Šternberkové.

Kostel byl vybudován na místě románské kapličky, která byla v roce 1028 zasvěcená Máří Magdaleně. Kaple byla uvnitř široká 4,8 m a dlouhá 5,5 m. Oltář tvořil velký kamenný stůl.

Roku 1374 byla kaplička prodloužena o 11,13 metru a přestavěna na gotický kostel. Jeho zasvěcení sv. Mikuláši je doloženo v roce 1422. Tehdy byl nový kostel povýšen na kostel farní.

Během husitských bouří byl kostel vypálen. Obnoven byl až po třicetileté válce - v letech 1668 až 1677. Po renovaci byl 16,6 metrů dlouhý a jeho šířka při zábradlí byla 4,80 metrů. V části pro lid byl širší - 7,35 m. V holých nezdobených zdech bylo 10 oken a jedno okno vedlo z presbytáře do oratoře nad sakristií. Věž kostela je jednoduchá, vysoká necelých 28 metrů. Vystupovalo se na ni z presbyteria původně po točitém schodišti. To bylo pro špatný technický stav zbouráno a nahrazeno úzkými, jednou lomenými schody. Patrová věž má vrcholně barokní ráz, čtyři velká okna. Střechu zakončuje masivní osmiboká cibulovitá báň s lucernou a makovicí.

Kromě hlavního oltáře se zde dříve nalézaly tři oltáře postranní - Panny Marie Bolestné, sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého. Vedle presbytáře byla kazatelna a na pozemku vedle kostela se nacházel hřbitov. Roku 1864 byl zrušen a pohřby se konaly na nově otevřeném hřbitově na Náměstí Svatopluka Čecha. Po zrušení tohoto druhého vršovického hřbitova se od začátku 20. století pohřbívá na hřbitově na Bohdalci.

Generální opravy kostela proběhly v roce 1922. O rok později dostal nové zvony, náhradou za ty, které byly rekvírovány pro vojenské účely v době první světové války. Jejich svěcení se konalo 8. dubna 1923. Větší zvon o váze 400 kg, zdobený reliéfem sv. Václava, je opatřen znakem republiky. Zbývající dva zvony - Maria a zvon s vyobrazením sv. Mikuláše - vážily 120 a 20 kg. Stejný osud potkal zvony za druhé světové války. O jednom z nich se traduje, že byl kdysi ukraden a nalezen rozbit na poli. Dnes je ve zvonici zavěšen zvon z roku 1511 od Bartoloměje na Novém Městě, vážící přibližně 300 kg. Pod báni je zvon - umíráček z roku 1923, vyrobený Oktávem Winterem z Broumova. Jeho hmotnost je 35 kg. Nachází se zde také velký a malý cimbál.

Zatím naposledy byl vršovický kostel sv. Mikuláše restaurován v roce 1973. Interiér i exteriér doznal značných změn. Z původního mobiliáře už v kostele mnoho nezbylo. V současnosti působí vnitřní uspořádání stavby jednoduše a prostě. Původní titulní obraz sv. Mikuláše byl v roce 1988 ukraden a tehdejší farář P. Pavel Kuneš požádal v lednu 2001 vršovického rodáka mistra Miroslava Radu o namalování obrazu nového. Ten zde byl v pondělí 3. 12. téhož roku představen veřejnosti.